Hustě napruzené prasátko IV

Co se stalo?

Copak asi naprudilo o rok starší a na zkušenosti bohatší prasátko? Co ho dovedlo vytočit tak, že je opět hustě napruzené??? Tušíte? Napadá vás něco?

Kmen docela funguje, po minulém roce je stále z čeho čerpat, ale něco chybí, nudí, vadí, prudí,… Jak to jenom nazvat? Stejné místo, stejní lidé, stejné zvyky, stejné akce, místa, stejný jazyk? Nedostatek konfrontace s jinou kulturou či pouze potřeba změny? Nebo prostě únava ze své vlastní kultury či svého vlastního života? A jak z toho ven? Jeden nápad by byl… A to bude divoký! Nejen jak na Divokým Západě! Divoký to může být leckde.

Tušíte? Zajímá vás to? A kdy?

9.4.-11.4.2010

Hustě napruzené prasátko III

Rok se s rokem téměř sešel a naše Prasátko čerpalo energii i radost do života z příjemných chvil strávených s milými lidmi. Jeho roverský kmen vzkvétal, hýřil nadšením a nápady. Jedna akce střídala druhou, nebylo nouze o pomoc bližním, bojovky, výzvy, přemýšlivé i tvořivé aktivity. Prostě smysluplná výplň času. Ovšem teď nastaly krušné časy, hlavní iniciátor a aktér všech aktivit se odešel studovat do vzdáleného města a na jeho kmen mu už nezbýval čas. No a na koho se obrátily zraky všech roverů a rangers? No přece na naše prasátko…

První uspořádání výpravy už chystá, připravuje, plánuje, pečlivě, pamětlivo všech odkazů, rad, pravidel i svých zkušeností…

A kdy přijde jeho velká chvíle? A kdy bude mít hlavu plnou starostí a kdy říkat „Nepruď! Nepruď! NEPRUĎ!!!“

3.4.-5.4.2009

Maky 1.1.2009

Pohádka o hustě napruzeném prasátku

Někdy v minulosti tak dávné, že skutečné události zastřel opar tak hustý, že by se dal krájet, se nadšeným skautem stalo prase. To je přece divné, říkáte si a máte pravdu. Prase přece žije v lese a stará se maximálně o plný břich a o to, aby nepotkal myslivce či jiného vtipálka s flintou. Jenže když Praseti někdo pošlape domeček, vykácí oblíbený les, zničí pelíšek a samozřejmě i nejlepší zdroje potravy, tak to ho přivede opravdu k zuřivosti. Co k zuřivosti, prostě ho to naprudí. A máme napruzené prasátko. Tenkrát to všechno dobře dopadlo – roveři a rangers vysázeli čerstvě vzniklou mýtinu a navrátili tak Praseti domeček a navíc ho natolik oslovili, že Prase začalo chodit do skautu. Nadšenějšího člena tamější oddíl dlouho neměl. Prase bylo vzorné a snaživé. Všechno chtělo vědět a všemu rozumět. Někdy to až bylo k nevíře: představte si, jak prase přemýšlí o službě bližním nebo vztažnosti k nejvyšší Pravdě a Lásce. Rostlo svým vedoucím k radosti. Pomalu nastal čas, kdy mělo přestoupit do roverského kmene, těšilo se, že to ani nelze vypovědět. Na první schůzku dorazilo se signalizačními praporky. „To bude žůžo, vždyť oni už toho musí fakt umět a já se to od nich všechno naučím.“ Trošičku ho zaráželo, proč se nekoná první schůzka někde venku, ale pak si řeklo, že se nejspíš přesunou někam do přírody společně, od toho šermířského klubu, kde byl sraz. Jeho očekávání se nevyplnilo. Jak bylo zdrceno, když ostatní roveři a rangers místo praporkování, uzlování a dalších skvělých aktivit jen pili pivo. Prase bylo zase napruzený, ale fakt hustě.

Ovšem skautská výchova v něm zanechala stopy, a tak si řeklo, že dá roverům ještě jednu šanci, ale že ho musí fakt udobřit. Poněkud překvapený a hlavně nechápající zbytek roverského kmene si řekl, že to zkusí na další plánované akci, roverském setkání na Mlýně, kousek od Ochozi u Brna. Jeli tam se smíšenými pocity. Naštěstí se ukázalo, že bude dostatek příležitostí, jak prase udobřit. Postupně mu pomocí lesních zvířátek mohli ukázat, že rovering je o týmové spolupráci, kde každý má svou roli, o předávání zkušeností, že roveři mají svého patrona Pavla z Tarsu, který jim může být vzorem. K roveringu patří hledání smyslu i putování. Rovering je překonávání překážek, také boj, ale někdy i výzva, výzva se správně rozhodnout. Před ukázkou toho, že rovering je výzva, se tajil dech i největším hrdinům. A během dne dokonce mohli naplnit roverské heslo „sloužím“ prací na skautské základně. V podvečer se diskutovalo o roverské problematice z různorodých úhlů pohledu, ve všech možných situacích, čímž si prasátko nadobro udobřili. A tak to dobře dopadlo. Prasátko odjíždělo nadšené, s dobrým pocitem a spoustou nových kamarádů i podnětů do života.